Noc s Andersenem 2010 v Městské knihovně Ústí nad Orlicí

Naše knihovna se jako každý rok zapojila do celostátní akce Noc s Andersenem. Ta letošní nejen že byla jubilejní – děti měly možnost v knihovnách přespat již podesáté, ale měla také několik svých ústeckých NEJ:

 

 

 

V čem byla ale hlavně celá akce unikátní – díky podpoře vydavatelství Supraphon jsme do průběhu programu mohli zakomponovat audioknihy, přičemž jednu z nich si děti odnesly i domů.

 

Jak tedy večer probíhal?

 

V šest hodin jsme se v plném počtu sešli na dětském oddělení a díky příznivému počasí mohli vyrazit ven, kde dostala slovo seznamovací hra „Najdi svého kamaráda aneb Párování podle pohádkových dvojic“. Krev jsme si rozproudili při Gordickém uzlu, a protože se pomalu začalo stmívat, vrátili jsme se zpátky do tepla knihovny. Následovala hrací hodinka – každý si mohl vybrat ze tří společenských her – Twister, Česko – otázky a odpovědi, Aktivity junior a zapojit se do dění. Nečekaně se stála největší fronta na zapeklitého Twistera. Abychom se trochu zklidnili a naladili na následující část programu, mohly se děti dále předvést v poznávání ukázek z pohádkových knížek, hned bylo jasné, kdo jsou ze zúčastněných čtenáři s největším rozhledem! Poté nás čekalo povídání o audioknihách – zasvěcené snad bylo dost, tým Audioknihy.net se nezapře . A když už jsme si takhle rozšířili obzory, hned jsme toho využili při rukodělkách. Každý si pro sebe vyrobil zalaminované prostírání a společně jsme za poslechu audioknižních Pohádek z Valašského království  vytvářeli základ k leporelu ilustrujícímu jejich děj.  Postupem času jsme si ale začali všímat, že nás nějak ubývá – každou chvilku některý z ilustrátorů podivně zmizel. Zanedlouho byla záhada rozřešena – to si pan Andersen, který nás přišel z hlubin času navštívit, nechával jednotlivé odvážlivce zavolat k sobě do temné knihovní věže. Cesta ozářená svíčkami a správné zodpovězení Andersenových otázek bylo řádně odměněno – děti si odnesly vedle sladkostí také audioknihu plnou pohádek.  Po tomto zážitku se již mnohým zavírala očička, proto jsme rozbalili spacáky, přečetli několik pohádek na sladké usínání a dobrou noc! To, že se právě akt usínání protáhl pro někoho na tři hodiny a i část realizátorského týmu tuto dětmi samozvanou soutěž prohrála na celé čáře, je věc jiná.  Každopádně ráno jsme rodičům vrátili jejich zlatíčka v pořádku a s rozzářenýma očima. Co víc si přát?

 

Nezbývá než dodat – příštímu ročníku zdar!

 

Za organizátory

 

Kateřina Kapounová