Audioknihy.net - Vzpomínkové výročí - Ota Pavel - Článek
 
Prozkoumejte audioknižní desatero

DesateroZaujalo Vás naše desatero? Chcete se dozvědět více? A chcete si jej prohlédnout? Máte šanci...

Chci vědět víc

Přihlásit se
Hledat

supraphon  


Vzpomínkové výročí - Ota Pavel

datum Út 10 srpen 2010, 23:11:16 autor Bety kategorie_obrazek Kategorie Postřehy

Do dějin české literatury se Ota Pavel navždy zapsal půvabnými knihami ze života své rodiny - Smrt krásných srnců a Jak jsem potkal ryby.

Jsou plné humoru i tragiky, smíchu i pláče, naděje i zklamání, víry i skepse. A hlubokého lidství, jež vyvěralo z utrpení jeho duševní choroby.

Spisovatel, sportovní novinář a reportér by 2. 7. 2010 oslavil 80. narozeniny.

Tak už to chodí, jednou jsi nahoře, jednou zase dole. Ale když upadneš, musíš koukat, abys zas rychle vstal. Na nohy si musíš pomoct sám. Takhle to říkával svým žáčkům v hokejové Spartě, které trénoval coby kapitán prvního dorostu. A hokej hrál sám náramně.


Protože od chvíle kdy nacisté vyhnali oba jeho bratry a potom i tátu z buštěhradského rodinného azylu do Terezína (Ota se narodil 2. 7. 1930 v Praze v rodině židovského obchodního cestujícího Lea Poppera), zůstala mu jediná radost: hrál hokej a fotbal za S.K. Bustěhrad. Hřiště a kamarádi mu dávali pocit rovnoprávnosti a lidské důstojnosti. Proto se po letech snažil popsat, co je skryto v lidské povaze a kdy člověk bere sílu do dalšího boje. Sport vnímal jako součást života, kdy největší pohnutí vyvolává boj člověka samého se sebou.


Od třinácti let fáral v kladenských dolech, později prodával spony na punčochy a mucholapky. Po válce hrál v Praze fotbal a hokej a studoval obchodní školu.
Život mu změnilo setkání s Arnoštem Lustigem, který jej vmísil do sportovní redakce Československého rozhlasu.
Miloval řeku Berounku, k níž ho spolu s maminkou a bratry přivedl tatínek Leo ještě před válkou. Její půvaby nenapodobitelně vylíčil ve sbírce povídek Jak jsem potkal ryby.
Na jedné ze zahraničních cest ho v roce 1964 zasáhla duševní choroba: „Na olympiádě v Innsbrucku jsem se zbláznil. Zatáhl se mi mozek, jako kdyby přišla mlha z Alp.“ Jenže to přišli němečtí fanoušci na hokej. Při fandění řvali jak pominutí a Ota, sedící kousek od nich, najednou uslyšel řvaní gestapáků a hrůzy války, které zasáhly jeho rodinu, jeho mysl onemocněla.


Pobyt v psychiatrické léčebně postihl jeho mysl, ale zbystřil mu smysly. Dokázal vidět hlouběji do nitra svého, svých blízkých a i jiných lidí.
Mezi pobyty v nemocnici psal. Ke slavné fotbalové reportáži Dukla mezi mrakodrapy přidal Plnou bednu šampaňského, Pohár od Pánaboha, Syna celerového krále a Pohádku o Raškovi.


Léta se léčil. Období, kdy mohl pracovat a radovat se, krutě vyvažovaly dlouhé měsíce v nemocnici, kdy byl schopen jen vyčerpaně sedět na židli a toužit po svobodě.
Chtěl toho napsat ještě hodně. O mamince Hermíně, o rodičích své ženy Věry, o buštěhradské dráze, o přívozu na Rybárně. Už to nestihl, zemřel 31. 3. 1973.
 

Vydavatelství AudioStory vydalo z tvorby Oty Pavla následující audioknihy.

CD Veliký vodní tulák. Povídky z Pavlova dětství a mládí působivě a energicky načetl Pavel Zedníček. 2CD Nejen o rybách namluvil Vlastimil Brodský. Na audioknize uslyšíte i hlasy členů autorovy rodiny.

 

Nejen o rybách - Ota Pavel   Veliký vodní tulák - Ota Pavel




Kompletní nabídka audioknih na internetových stránkách vydavatelství Popron Music.