Audioknihy.net - Knihy do uší - Článek
 
Prozkoumejte audioknižní desatero

DesateroZaujalo Vás naše desatero? Chcete se dozvědět více? A chcete si jej prohlédnout? Máte šanci...

Chci vědět víc

Přihlásit se
Hledat

supraphon  


Knihy do uší

datum Út 7 prosinec 2010, 14:25:13 autor Bety kategorie_obrazek Kategorie Postřehy

Článek o audioknihách z Hospodářských novin ze dne 11.8.2009 od Magdaleny Čechovské:

Audioknihy jsou nový žánr, který přitahuje čtenáře i umělce. Oblíbené tituly namluvila Hrzánová, Geislerová či Vojtěch Dyk.

Bonmot o tom, že audioknihy v Česku nikdy neuspějí, protože - narozdíl od USA - tady nemáme tak dlouhé silnice, trochu vyšeptává. Obliba mluvených knih ve formátu CD nebo MP3 se zvyšuje i navzdory tomu, že Češi netráví tolik času za volantem jako Američané nebo třeba Němci. Knihy do uší se i v českém jazyce poslouchají v autech, ve vlaku, při ranním běhání, při vaření nebo třeba místo hudby.

Dříve zcela okrajový žánr se dostává přes známá jména i do "hlavních zpráv", například když herečka Aňa Geislerová načetla pohádky Ivana M. Jirouse, Bára Hrzánová Hrdéhu Budžese a nejnověji třeba když Rudolf Křesťan oznámil, že chystá na podzim dvě cédéčka svých fejetonů.

"Audioknihy jsou především pro zaměstnané čtenáře, přestávají se brát jako zboží pro slabozraké," říká Josef Burkovský, šéf vydavatelství Tympanum, které se na audioknihy specializuje. Zvyšující se poptávku potvrzuje i tradiční vydavatel mluveného slova Radioservis, který čerpá z archívu Českého rozhlasu, nebo hudební vydavatelství Supraphon.

V řeči čísel není boom audioknih zatím příliš patrný, v porovnání s papírovou produkcí je to talíř jednohubek vedle sálu s rautem: ročně vychází několik desítek audioknih, klasických tištěných beletristických knih za stejnou dobu vyjde okolo čtyř tisíc.

Naproti tomu náklad audioknih vypadá příznivěji. "Obvykle jde o tisíce kusů," říká Karel Deniš z vydavatelství Supraphon. Nejúspěšnější tituly se však podle něj "vydávají v množství, které odpovídá výbornému prodeji hudebních nosičů".

Foto: Filip Singer



Mezi divadlem a literaturou

Audioknihy si získávají fanoušky nejen mezi zaměstnanými lidmi či u praktiků, kteří rádi stíhají víc věcí najednou. Přitahují také herce a režiséry, kteří v mluvených knihách objevují nový žánr na pomezí divadla a literatury. A vznikající žánr nachází i nové publikum, které umí ocenit dobře načtený román - podobně jako jeho filmovou nebo divadelní adaptaci.

"V zásadě je to stejná práce jako v divadle," říká mladý režisér Lukáš Trpišovský, který tvoří polovinu z autorského režijního dua Skutr. Pro nakladatelství Tympanum režíroval dvě audioknihy, které si žádaly specifický přístup: hiphopový román Doroty Maslowské Královnina šavle a kultovní sci-fi Douglase Adamse Stopařův průvodce galaxií. V obou případech spolupracoval s hercem Vojtěchem Dykem a pokaždé vznikla nahrávka, která přesahuje obvyklou představu o předčítání.

Ve Stopařovi má Dyk pro každou postavu jinak stylizovaný hlas, Zafod Bíblbrox má hanácký dialekt, Ford Prefekt mluví jako v delíriu a jiné figury připomínají hlasové projevy českých politiků. "Nechtěli jsme jen malovat hlasy, ale snažili jsme se tak vtisknout postavám charakter," říká režisér, pro kterého bylo nejtěžší to, že v textu nesměl škrtat a ani si ho jinak přizpůsobovat.

"Musel jsem nejprve chytit ten správný styl audioknihy. Je to žánr, který má své limity, musím naprosto respektovat autora," popisuje Trpišovský.

Neobyčejnou reakci vzbudila starší ze dvou Trpišovského nahrávek: adaptace románu Maslowské. "Ta kniha je šílená a zvláštní. Několik lidí mi říkalo, že ji pochopili až po poslechu naší audioknihy," říká režisér.

Mezi nimi byl i vratislavský filmový producent, který se teprve po poslechu Trpišovského audioknihy rozhodl Královninu šavli zfilmovat. "Před třičtvrtě rokem jsme si vyměnili několik e-mailů, nyní se píše filmový scénář," říká režisér.

Kromě Vojtěcha Dyka v nahrávce "hraje" také Pavla Beretová. "Určitě pomohlo i to, že tihle dva spolu hrají už od školy," říká Trpišovský.
 

Více informací a zbytek článku naleznete v Hospodářských novinách