Zaujalo Vás naše desatero? Chcete se dozvědět více? A chcete si jej prohlédnout? Máte šanci...
... aneb jak je to s autorskými právy audioknih jakožto děl odvozených, a co všechno by měla obsahovat licenční smlouva.
Audioknihy jsou z pohledu autorského zákona (zákon č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů)
tzv. odvozeným dílem.
Původně existoval nějaký literární text, který je nově v mluvené podobě zachycen na elektronickém či jiném nosiči.
Zpracováním vzniká nové autorské dílo za předpokladu, že zpracování lze definovat jako tvůrčí činnost (§ 2 odst. 4 autorského zákona). Pokud by nešlo o tvůrčí činnost, půjde pouze o změnu formy zachycení původního díla (písmena se změní na slova v audiální podobě). Vzhledem k tomu, že audioknihy namlouvají profesionální herci, půjde obvykle o činnost tvůrčí, a proto odvozené dílo vznikne (již na tomto místě je současně třeba uvést, že současně s namluvením dojde ke vzniku práva výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu - o tom však až v glose druhé).
U zpracování cizího díla je třeba brát do úvahy, že se k dílu váží jak majetková, tak osobnostní práva autorská (§§ 11 a 12 autorského zákona).
Osobnostní práva zahrnují mj. právo na nedotknutelnost díla a právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla (§ 11 odst. 3 autorského zákona). Osobnostní práva jsou vázána na osobu autora a s jeho smrtí zanikají.
Majetková práva zahrnují právo autora dílo užít, a to jak v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě (§ 12 odst. 1 autorského zákona).
Ke zpracování původního literárního díla do mluvené podoby je obecně třeba získat souhlas autora, ledaže by šlo o dílo tzv. volné (volným dílem je dílo, u něhož uplynula ochrana tzv. majetkových práv autorských – 70 let po smrti autora). I u volných děl je nicméně třeba respektovat, že dílo není možné užití způsobem, který by snižoval jeho hodnotu (§ 11 odst. 5 autorského zákona).
Užít dílo, které podléhá autorskoprávní ochraně [nejde tedy o dílo volné, případně o dílo, u něhož existuje výjimka z autorskoprávní ochrany - § 3 autorského zákona (například úřední dílo nebo výtvor tradiční lidové kultury)], lze legálně pouze na základě licenční smlouvy autorskoprávní (§ 46 a násl. autorského zákona), případně na základě některé z tzv. bezúplatných zákonných licencí (například o licence citační, úřední nebo zpravodajská). U audioknih, které budou komerčně prodávány, bezúplatné licence využít nelze, neboť autorský zákon u nich výslovně zakazuje užití díla za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
Majetková a osobnostní autorská práva k nově vzniklému dílu má osoba odlišná od původního autora [(nejčastěji to bude zpracovatel, ale může to být i zaměstnavatel zpracovatele (§ 58 autorského zákona)], a to i v případě, že by odvozené dílo vzniklo bez souhlasu autora původního literárního textu. Při neoprávněném zpracování by nicméně tato práva nebylo možné vykonávat (uplatňovat), neboť by to bylo v rozporu s dobrými mravy [§ 3 odst. 1 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů)].
Vzhledem k tomu, že autorský zákon výslovně uvádí, že vznikem zpracovaného díla zůstávají nedotčena práva autora díla původního (§ 2 odst. 4 autorského zákona), je třeba smluvně ošetřit, zda, případně jakým způsobem bude autor díla původního svá práva uplatňovat. Velmi vhodné je, aby v tomto směru udělil zpracovateli souhlas k uzavření tzv. podlicenční smlouvy (§ 48 autorského zákona) tak, aby se předešlo případným sporům o užití původního díla. Autorské právo se totiž na užití zpracovaného díla (například prodej audionahrávek) dívá tak, že dochází k současnému užití obou děl (jak původní literární předlohy, tak audoinahrávky).
Vzhledem k tomu, že u volných děl není třeba tyto otázky řešit, jsou zjevně předlohy pro audioknihy vybírány spíše mezi staršími tituly, u nichž majetková práva autorská již uplynula. Obdobná situace je u tzv. e-knih/palmknih, kde dochází k jejich úpravě pro četbu v PDA zařízeních. Pro pořádek je dobré uvést, že doba trvání majetkových práv autorských se počítá vždy od prvého dne roku následujícího po roce, v němž došlo k události rozhodné pro její počítání (§ 27 odst. 7 autorského zákona). Jestliže tedy autor zemře v září 1969, počíná doba trvání 1. ledna 1970 a končí 31. prosince 2039.
... pokračování příště
JUDr. Pavel Koukal, Ph.D.
odborný asistent, Katedra občanského práva
Právnická fakulta Masarykovy univerzity