Několik autorskoprávních glos k audioknihám

Pá 26 únor 2010, 12:03:57 Bety Kategorie Externisté

... aneb jak je to s autorskými právy audioknih jakožto děl odvozených, a co všechno by měla obsahovat licenční smlouva.

I. Glosa první – audiokniha jako odvozené dílo

Odvozené dílo

Audioknihy jsou z pohledu autorského zákona (zákon č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

tzv. odvozeným dílem.

Původně existoval nějaký literární text, který je nově v mluvené podobě zachycen na elektronickém či jiném nosiči.

Zpracováním vzniká nové autorské dílo za předpokladu, že zpracování lze definovat jako tvůrčí činnost (§ 2 odst. 4 autorského zákona). Pokud by nešlo o tvůrčí činnost, půjde pouze o změnu formy zachycení původního díla (písmena se změní na slova v audiální podobě). Vzhledem k tomu, že audioknihy namlouvají profesionální herci, půjde obvykle o činnost tvůrčí, a proto odvozené dílo vznikne (již na tomto místě je současně třeba uvést, že současně s namluvením dojde ke vzniku práva výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu - o tom však až v glose druhé).

Majetková a osobnostní práva autorská

U zpracování cizího díla je třeba brát do úvahy, že se k dílu váží jak majetková, tak osobnostní práva autorská (§§ 11 a 12 autorského zákona).

Osobnostní práva zahrnují mj. právo na nedotknutelnost díla a právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla (§ 11 odst. 3 autorského zákona). Osobnostní práva jsou vázána na osobu autora a s jeho smrtí zanikají.

Majetková práva zahrnují právo autora dílo užít, a to jak v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě (§ 12 odst. 1 autorského zákona).

Ke  zpracování původního literárního díla do mluvené podoby je obecně třeba získat souhlas autora, ledaže by šlo o dílo tzv. volné (volným dílem je dílo, u něhož uplynula ochrana tzv. majetkových práv autorských – 70 let po smrti autora). I u volných děl je nicméně třeba respektovat, že dílo není možné užití způsobem, který by snižoval jeho hodnotu (§ 11 odst. 5 autorského zákona).
 

Licenční smlouva autorskoprávní

Užít dílo, které podléhá autorskoprávní ochraně [nejde tedy o dílo volné, případně o dílo, u něhož existuje výjimka z autorskoprávní ochrany - § 3 autorského zákona (například úřední dílo nebo výtvor tradiční lidové kultury)], lze legálně pouze na základě licenční smlouvy autorskoprávní (§ 46 a násl. autorského zákona), případně na základě některé z tzv. bezúplatných zákonných licencí (například o licence citační, úřední nebo zpravodajská). U audioknih, které budou komerčně prodávány, bezúplatné licence využít nelze, neboť autorský zákon u nich výslovně zakazuje užití díla za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.

Majetková a osobnostní autorská práva k nově vzniklému dílu má osoba odlišná od původního autora [(nejčastěji to bude zpracovatel, ale může to být i zaměstnavatel zpracovatele (§ 58 autorského zákona)], a to i v případě, že by odvozené dílo vzniklo bez souhlasu autora původního literárního textu. Při neoprávněném zpracování by nicméně tato práva nebylo možné vykonávat (uplatňovat), neboť by to bylo v rozporu s dobrými mravy [§ 3 odst. 1 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů)].

Vzhledem k tomu, že autorský zákon výslovně uvádí, že vznikem zpracovaného díla zůstávají nedotčena práva autora díla původního (§ 2 odst. 4 autorského zákona), je třeba smluvně ošetřit, zda, případně jakým způsobem bude autor díla původního svá práva uplatňovat. Velmi vhodné je, aby v tomto směru udělil zpracovateli souhlas k uzavření tzv. podlicenční smlouvy (§ 48 autorského zákona) tak, aby se předešlo případným sporům o užití původního díla. Autorské právo se totiž na užití zpracovaného díla (například prodej audionahrávek) dívá tak, že dochází k současnému užití obou děl (jak původní literární předlohy, tak audoinahrávky).

V licenční smlouvě by měly být upraveny zejména tyto otázky:

1. Je třeba především vymezit, že autor díla původního (resp. nositel autorských práv – může jím být například zaměstnavatel - § 58 autorského zákona) dává souhlas se zpracováním díla do zvukové podoby. Vhodné je, aby bylo sjednáno, že volba prostředků zpracování, včetně výběru osoby, která dílo namluví, je ponechána na zpracovateli. Zpracovatel by také měl mít právo zpracované dílo spojit s jiným dílem nebo ho zařadit do souboru děl.
2. Autor dává zpracovateli (nabyvateli licence) souhlas k tomu, aby za něj uděloval souhlas s  užitím díla původního, a to k vymezeným způsobům užití (§ 46 odst. 1 autorského zákona). Ve formulářových licenčních smlouvách bývá obvykle formulace „ke všem způsobům užití“. Je však zřejmé, že takové ustanovení by nemuselo neodpovídat účelu užití v podobě audioknihy (autor může chtít knihu dál vydávat v papírové nebo elekronické podobě), a proto by způsob užití měl být konkrétně vymezen.
   Zpracovatel by také měl být oprávněn k uplatňování nároků, které vzniknou v důsledku případného porušení práv užitím díla původního (např. měl by mít právo podat žalobu za autora).
   S ohledem na to, že nabyvatel licence obvykle bude mít zájem na tom, aby autor sám se dalšího užití původního díla ve zpracované podobě zdržel a aby licenci ke stejným způsobům užití neudělil konkurenci, lze jen doporučit sjednat licenci jako výhradní (§ 47 autorského zákona).
3. V licenci je třeba vymezit její územní, množství a časový rozsah. V opačném případě se bude mít za to, že „a) územní rozsah licence je omezen na území České republiky; b) časový rozsah licence je omezen na dobu obvyklou u daného druhu díla a způsobu užití, nikoli však na dobu delší než jeden rok od poskytnutí licence, a má-li být dílo odevzdáno až po poskytnutí licence, tak od takového odevzdání; c) množstevní rozsah licence je omezen na množství, které je obvyklé u daného druhu díla a způsobu užití“ (§ 50 odst. 3 autorského zákona).
4. Licence může být jak úplatná, tak bezúplatná. V případě licence za úplatu je třeba určit, jakým způsobem se bude určovat odměna (jednorázová částka, procenta z prodeje atd.) Pokud si strany tuto otázku neošetří, může být licenční smlouva neplatná (§ 49 odst. 2 autorského zákona). Výjimkou jsou případy, kdy z jednání stran vyplývá vůle uzavřít smlouvu úplatně i bez určení výše odměny (zde má poskytovatel licence právo na odměnu, která je obvyklá), nebo strany ve smlouvě sjednají, že licence se poskytuje bezúplatně.
5. Doporučit lze podrobněji upravit zánik licenční smlouvy. Kromě výpovědi (viz dále) může licence ze zákona zaniknout též odstoupením pro změnu přesvědčení autora (§ 54 autorského zákona). Jde o situace, kdy autor dospěje k závěru, že dosud nezveřejněné dílo již neodpovídá jeho přesvědčení a zveřejněním díla by byly značně nepříznivě dotčeny jeho oprávněné osobní zájmy (tohoto práva se autor nemůže vzdát - úprava je tzv. kogentní). Výjimkou je tzv. audiovizuální dílo (§ 63 odst. 4 autorského zákona), kde autor právo na odstoupení od smlouvy pro změnu svého přesvědčení nemá. Audioknihy nicméně neobsahují vizuální složku, a proto se na ně toto ustanovení vztahovat nebude.
   Kromě uvedeného případu má autor ze zákona možnost odstoupit od licenční smlouvy též v případě nečinnosti nabyvatele licence (§ 53 autorského zákona). Lze si však dále sjednat i jiné případy odstoupení od smlouvy (například u prodlení nabyvatele licence s placením odměny, u neoprávněného zpracování díla atd.)
   Výpověď smlouvy se bude řídit ustanovením § 582 občanského zákoníku (pokud strany nesjednají jinak lze smlouvu vypovědět ve lhůtě tří měsíců ke konci kalendářního čtvrtletí).
   Jak výpověď tak odstoupení od smlouvy jsou tzv. adresované právní úkony, a proto ke svému vzniku vyžadují, aby byly doručeny do sféry adresáta (autor tak musí doručit výpověď nebo odstoupení od smlouvy nabyvateli licence).
6. Licenční smlouva nemusí být sjednána písemně (platí to pouze u tzv. výhradní licence). S ohledem na právní jistotu obou stran však lze písemnou formu jen doporučit.
   
   

Volná díla

Vzhledem k tomu, že u volných děl není třeba tyto otázky řešit, jsou zjevně předlohy pro audioknihy vybírány spíše mezi staršími tituly, u nichž majetková práva autorská již uplynula. Obdobná situace je u tzv. e-knih/palmknih, kde dochází k jejich úpravě pro četbu v PDA zařízeních. Pro pořádek je dobré uvést, že doba trvání majetkových práv autorských se počítá vždy od prvého dne roku následujícího po roce, v němž došlo k události rozhodné pro její počítání (§ 27 odst. 7 autorského zákona). Jestliže tedy autor zemře v září 1969, počíná doba trvání 1. ledna 1970 a končí 31. prosince 2039.

... pokračování příště


JUDr. Pavel Koukal, Ph.D.
odborný asistent, Katedra občanského práva
Právnická fakulta Masarykovy univerzity

 

Komentáře (2) | Sdílet

• 
• 
• 
• 
• 
• 

| Tagy: právo | audioknihy | zákon