Síla Čapkových apokryfů - proti všem podobným uměleckým útvarům jiných autorů - tkví mimo jiné v tom, že autor jen nepřevrací vtipně známý motiv naruby. Čapek i na té nepatrné plošce novinové povídky dokáže jít do hloubky, neschematizovat, vidět v postavách jejich přednosti i chyby, vcítit se do jejich vnitřního světa. Neboť středem jeho zájmu je člověk. Autor svými apokryfy reflektuje aktuální dobovou situaci, čehož se neodvážil nikdo před ním. Knižní vydání apokryfů chystal Čapek v posledním roce svého života. Obsah:

Novela patřící k těm nějbrilantnějším ve Zweigově významném díle. Autor mistrně zachycuje neobvyklou situaci německého koloniálního lékaře, který se protrpí svým láskyplně nenávistným příběhem až k úplnému sebezničení. Dramatičnost, nádech melancholie, zoufalé přitakání lidským vášním, citům i slabostem, které je tak typické pro Stefana Zweiga, je umocněno citlivým uměleckým přednesem Ladislava Mrkvičky, kterému neméně zdatně sekunduje jako vypravěč Jiří Kalužný.